Je páteční podvečer a já v sobě probouzím kulinářské střevo a vrhám se do nestabilního podloží nacházejíc se v kuchyňském prostoru před naší indukční deskou. Určitě Vás napadá myšlenka co proboha provedl ! A já musím odvětit, že zhola nic. Jen jsem ukrutný požitkář, který miluje dobré jídlo a skvělé pití. Po chvilce revize surovin co vlastně dnes uvařím, mě napadá nostalgická myšlenka, uvařit si Boeuf Bourguignon, což je jídlo, které mě snad nikdy nenapadne nedojíst na první dobrou. To je přesně ten typ jídla, které vložíte do úst a pak přichází to známé „ještě“ !!! Co mi, ale chybí a je vlastně hlavní surovinou tohoto pokrmu je červené plné francouzské víno. S představou, že mám všechny suroviny krom vína a faktem, že jsem rozhodnut, přemýšlím kam pro víno zajet.
Bydlíme na okraji Prahy, někde mezi Uhříněvsí a Jižním městem. Trochu z ruky a i když mám kolem sebe nespočet obchodů, velkoobchodů, benzínek, restaurací a výpadovek na Brno, říkám si, kde já tu v dostupnosti 5 minut autem, seženu nějakou pěknou láhev červeného. Jelikož jsem profesí sommeliér, víno ze supermarketu nepřichází v úvahu. Vzít kvalitní ingredience, obětovat tomu hodiny a zalít to nekvalitním vínem mi přijde stejné jako zalít 20 ti letý rum kolou. Vyhledávám tedy prodejny s vínem v nejbližším okolí a otevírá se mi jich bezpočet. Jeden obchod mě, ale zaujal natolik, že jsem byl sám překvapen, že jsem ho jako ve svém oboru znalý člověk, neobjevil. Jedná se o ooo.wine v Čestlicích a tak zapínám navigaci a vyrážím jen v mikině a teplákách obhlédnout co tento obchod s rozlohou téměř 1000 m nabízí. Po pár minutách jsem na místě a nestačím se divit. Nikdo nikde a poloprázdné parkoviště kde s přehledem zaparkuji i přes dvě parkovací místa, super rebélie 😀
Žádné davy lidí což je pro mě jako pro chlapa značka ideál, obzvlášť s mou asociální povahou. Kdo by chtěl jít pro pár lahví vína a prodírat se davy lidí nakupujících vejce v akci, nebo jezdit do centra stylem brzda, plyn ? Já rozhodně ne. Z dálky mě už přitahují bannery o kterých se později dozvídám že jsou jakýmsi maskoty. Jeden se jmenuje Oliver a ten druhý v ženské podobě, je Eliška. Fajn nápad, to se mi líbí, ale kvůli nim tu nejsem a trvám na svém vínu pro můj bezkonkurenční pokrm na dnešní večer. Hned se mě ujímá obsluha s klasickou otázkou „ jak vám mohu pomoci“. Sděluji svůj záměr, a jelikož mám rád, když si v klidu můžu vybrat, prodavač to empaticky vycítí a vysílá mě za víny dle mých kritérií a preferencí. K mému překvapení procházím opravdu dlouhou uličkou kde se na jedné straně nachází paletový prodej a na té druhé skvěle uspořádaný a přehledný regál s víny z jednotlivých oblastí. To je ráj !!! Najednou si začínám uvědomovat, že z plánovaných 5ti minut tu strávím minimálně 20. Když už jsem tu …. Všímám si taky jedné skvělé věci a sice, že cenové rozpětí produktů je opravdu široké a tak jsem sám sebe překecal ke skutečnosti, že si vezmu jedno červené do 300,- na vaření a jedno do 500, na večerní tabuli. To ta moje ocení. Potkávám starého známého, ach jo. Doufám, že si mě nevšimne. Ale to já ne. Na štěstí mám já adhézní pokožku na patě a tak jsem byl zdvořilý. Najednou a záhy se to pomalu z asociality stává docela příjemným setkáním s člověkem se kterým si určitě pokecám o tom, jakéže to víno si sem přišel vybrat. Po chvilce toho klasického „nazdáár“ a „jak se máš“ , co tady děláš, mi dochází, že tu není poprvé a ví přesně co hledá. Ukazuje mi jakýsi zadní humidor, za kterým se ukrývají ty největší skvosty, kterých se kdo kdy jen dotkneme. No nic… Zalévat Petrusem svůj demi glace nechci, i když kvalitou mu samozřejmě konkurovat „může“ 😀
Procházíme kolem sekce Champagne, kde jde vidět, že tento projekt je cílen a jeho prvotní myšlenka je zcela jasná. Je jisté, že se soustředí mimo jiné na určité regiony a to především na ty francouzské včetně Champagne a nevyjímaje Bordeaux, Bourgogne, Alsace…atd. „Jsem doma“, tam kde hoří v krbu oheň a praskající dřevo ti našeptává, dej si médoc, ochutnej Paul Dethune, okoštuj St.Estéphe do 500,- a dál to znáte…plný košík a na zadku díra. Výběr je opravdu široký. Ze Champagne mě zaujalo to od Dethunea z Grand Cru v klasickém cuvvé-čku v brutu 70/30 při VOC na 6 lahví pod 1.000,- . Skvělý, ale mně stačí jedna ☺ dávám o kilo víc a jdu dál. Po pravici směr „jízdy“ vidím další humidor. Tentokrát s francouzskými destiláty. Armagnac, Cognac…ročníky z přelomu 19. století a výš. Vypadá to hezky, ale nic co jsem nikdy neviděl. Dokážu si ,ale představit, že koupit dědečkovi narychlo, na jeho zapomenuté narozeniny, láhev ročníku 1928 je skvělý nápad. Po pár metrech vidím sekci věnovanou sklu. Karafy, ručně zpracované sklo, stejně jako edukační literatura a odborné doplňky pro someliéry. Aby toho nebylo málo, mají tady i vinotéky předního francouzského výrobce pro ty nejnáročnější klienty. Přicházím ke kase a něco mi přelétne přes nos. Čichám ke vonné svíčce a vidím že za pokladnou mají napíchnutou láhev v dávkovací vinotéce. S pokorou a uzavřeností mně vlastní si žádám decku ! Dostávám s oboustraným pobavením a úsměvem na košt do skleničky. Měl jsem štěstí. Víno od…… mi chutnalo a cena ještě víc ☺ Vzal jsem jednu lahvinku a s kartonem jsem se vracel k autu. Takovej smyk jste neviděli !
PS: Ten večer, se mi povedl udělat ten nejlepší Beouf Bourgignon mého života.